Klášter ve Žďáru nad Sázavou

Historie Žďáru nad Sázavou je spojena se založením kláštera. Písemnou zmínku o tom lze nalézt kolem roku 1300 v latinské veršované kronice sepsané mnichem Jindřichem Řezbářem.

Největšího rozmachu a významu dosáhl klášter za vzdělaného a schopného opata Václava Vejmluvy. Ten pozval do Žďáru geniálního stavitele Jana Santiniho Aichla, který zde dostal příležitost k vytvoření ohniska české barokní gotiky. Osu celého komplexu tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie, k němuž přiléhá konvent - místo častých výstav.

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera (založen roku 1212 Bočkem z Kunštátu) dne 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. O existenci žďárského zámku rozhodla listina císaře Josefa II. z roku 1784, která rušila klášter. Z jeho budov se stala rezidence hrabat Kinských.

Cennou stavební památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokně obnovený J. B. Santinim. Slavného architekta připomíná jedna z expozic, v interiérech dále sídlí muzeum klavíru, Galerie Kinských a Muzeum knihy, stálá expozice Knihovny Národního muzea v Praze.

V blízkosti zámku se nachází Dolní hřbitov, projektovaný Santinim na půdorysu lebky. V prostorách prelatury sídlí Muzeum knihy, jediné svého druhu ve střední Evropě. K zámku vede barokní kamenný most se sochami světců.

Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou nabízí návštěvníkům pohled na dějiny písma, knihy, knihtisku a knižní kulturu českých zemí. Celkovou atmosféru Muzea knihy dotváří rekonstrukce středověkého scriptoria, tiskárny 16. století a ukázky tiskařských strojů.

V současné době je v přízemí budovy konventu, která představuje nejslavnější epochu žďárského kláštera umístěny výstavní expozice. Rozsáhlá expozice umístěná v prvním patře představuje unikátní soubor historických klavírních nástrojů.