Zámek Mnichovo Hradiště

Každý z turistů, vydávajících se po stopách Albrechta z Valdštejna, skončí své putování na zámku v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Barokní zámek Mnichovo Hradiště stojí na okraji stejnojmenného města založeného na protějším břehu řeky Jizery ve 13. stol. mnichy z cisterciáckého kláštera.

Původně stála na místě dnešního zámku gotická tvrz z 15. století. Tu dal v roce 1606 přestavět český šlechtic Václav Budovec z Budova na renesanční zámek. Vzácně dochovaný barokní zámek rodu Valdštejnů s mimořádně bohatou interiérovou výbavou stále zachovává atmosféru 18. století. Na zámek byla z Duchcova převezena knihovna s 22 tisíci svazky, kterou spravoval Giacomo Casanova. Prohlédnout si můžete jedno z mála zachovaných historických divadel nebo lapidárium v kostele sv. Anny, kde jsou uloženy ostatky slavného válečníka Albrechta z Valdštejna.

Počátky výstavby zámeckého areálu v Mnichově Hradišti jsou spjaty se jménem významného českého šlechtice, jednoho z vůdců stavovského povstání – Václava Budovce z Budova. Po bitvě na Bílé hoře byl spolu s dalšími 26 českými pány popraven a jeho majetek připadl Albrechtovi z Valdštejna, který jej přenechal bratranci Maxmiliánovi.

Renesanční zámek, který měl půdorys tvaru písmene L, se v letech 1697 až 1703 dočkal barokní přestavby podle projektu známého architekta Marca Antonia Canevalleho a stal se trojkřídlým objektem. V roce 1835 se na zámku setkali rakouský císař František I., ruský car Mikuláš a pruský princ Bedřich Vilém.

Koncem 17. stol. a začátkem 18. stol. byl zámek přestavěn do současné barokní podoby zároveň s konírnami, sallou terrenou a jízdárnou. Od roku 1627 až do roku 1946 byl zámek ve vlastnictví rodu Valdštejnů. Zachovaly se zde četné sbírky porcelánu, původní zařízení, zámecké divadlo, duchcovská knihovna a hrobka s ostatky generalissima Albrechta z Valdštejna, které jsou uloženy v kapli Sv. Anny.

Dnes zámek s muzeem a cenným divadlem nese převážně rysy barokní přestavby dle plánů M. A. Canevalla. Trojkřídlou stavbu doplňuje anglický a francouzský park s konírnou. V roce 1835 se na zámku setkali rakouský císař František I., ruský car Mikuláš a pruský princ Bedřich Vilém.

Mnichovohradišťský zámecký areál je příkladem velkolepého barokního šlechtického sídla, které se dochovalo jen v málo pozměněné podobě. Výstavní expozice tvoří 3 okruhy.

V současné době jsou na zámku přístupny původní dobové interiéry (reprezentační prostory rodiny Valdštejnů), sbírky delftské fajáns, orientálního a míšeňského porcelánu, valdštejnská knihovna z Duchcova, spravovaná v 18. století G. Casanovou, zámecké divadlo, lapidárium barokních soch v kostele sv. Tří králů a kaple sv. Anny s hrobkou Albrechta z Valdštejna.