Řím - renesanční budova Palazzo Barberini
Palazzo Barberini patří k nejkrásnějším barokním palácům Říma a návštěvníky okouzlí monumentální architekturou, bohatě zdobenými sály i slavnou uměleckou sbírkou. Palác rodu Barberini ukrývá díla Raffaela, Caravaggia či Tintoretta a jeho největší ozdobou je velkolepá freska „Vítězství božské prozřetelnosti“.
V centru Říma se nachází pozdně renesanční budova paláce Palazzo Barberini, která je dílem tří největších architektů své doby – podíleli se na ní Bernini, Carlo Maderno a Borromini. Palác nechala postavit rodina Barberini, která patřila k největším středověkým dynastiím v Římě.
Rod Barberini má svůj původ v Toskánsku. Tam rodina patřila k nižší šlechtě, ale v 11. století se natrvalo usadila ve Florencii. Největšího vlivu dosáhla rodina v 17. století, když se jeden z členů – Maffeo Barberini, stal papežem Urbanem VIII. Ten ve velké míře praktikoval nepotismus, tedy zvýhodňování a prosazování příbuzných z pozice svého postavení. Papež pak nechal palác Palazzo Barberini postavit právě pro členy své rodiny. Hlavní větev rodu vymřela roku 1738, poté byla založena větev nová, zvaná Barberini-Colonna.
Palác uchvacuje návštěvníky především řadou velkých schodišť, grandiózním nábytkem, množstvím sálů a labyrintem komnat. Snad nic se nevyrovná přepychovému sálu Gran Salone, jehož ozdobou je oslnivá stropní freska od Pietra da Cortona, která zobrazuje „Vítězství božské prozřetelnosti“.
Palác je také sídlem jedné z nejkrásnějších uměleckých sbírek ve městě. V tomto nádherném barokním interiéru je umístěna Národní galerie antického umění, které je součástí italských národních sbírek a řadí se mezi přední římské galerie. V takovém prostředí však mohou obstát jen ta nejlepší díla. Najdete zde slavný Raffaelův obraz „La Fornarina“, který je údajně portrétem umělcovy milenky, která byla dcerou pekaře. Dílo bylo dokončeno v roce mistrovy smrti. Říká se, že Raffaelovu smrt urychlily právě vysoké nároky této milenky v intimním životě.
Prohlédnout si zde můžete také další výjimečná raná renesanční díla, jako jsou obrazy Fra Angelica, Filippa Lippiho a Perugina. Období pozdní renesance pak zastupují umělci jako Tizian, Tintoretto, Lorenzo Lotto, Caravaggio či Andrea del Sarto. Dne 22. února roku 1642 se v Palazzo Barberini konala premiéra opery „Il palazzo incantato, overo La guerriera amante“, jejíž libreto napsal Giulio Rospigliosi, který se stal později papežem Klementem IX.