Karlovo - informace o středisku

Karlovo - informace o středisku

Nevelké městečko Karlovo se rozkládá na úpatí Stare planiny pod jejím nejvyšším vrcholem Botev. Leží na západním konci Údolí růží a skalní útesy a rokliny v okolí z něj činí jedno z nejpůvabnějších měst Bulharska. Dlážděné uličky šplhají do kopce do staré čtvrti plné nádherných domů z 19. století a opravených panských stavení. Mnoho z nich je stále obýváno a nejsou přístupné veřejnosti.

Za jeden z nejhezčích je považován žlutohnědý dům Christo Popvasileva v ulici Jevstati Geševa. Nejvíce pozornosti však přitahuje modrá zvonice kostela Světa Bogorodica, v němž zaujmou zejména barevné moderní fresky, velmi vysoká dřevěná kazatelna a zdobný ikonostas. Na konci ulice pak upoutá připomínka turecké nadvlády, opuštěná mešita Kuršum Džamia s olověnou střechou z roku 1485.

Karlovo je také rodiště velkého revolucionáře Vasila Levského, kterému je věnován dům – muzeum. Revolucionář Levski je zde vykreslen téměř jako bůh, mimo fotografií a předmětů jsou zde vystavovány například i jeho vlasy.

Tipy na výlet

Karlovo je svou polohou výborným východiskem k túrám na vrcholy Stare planiny. Již samotná cesta strmou vápencovou soutěskou Stara reka, která byla vyhlášena chráněnou přírodní rezervací, je výborným zážitkem. Odtud můžete vystoupit na vrchol Kostenurkata, nebo na samotný nejvyšší vrchol Stare planiny Vrach Botev, vysoký 2 376 metrů.

Kazanlak
Kazanlak leží v samém centru Doliny růží, 56 km východně od Karlova. Růže zde nejvíce připomíná červnový Festival růží, neboli Praznik na rozata, který je lidovou hudbou, tancem a volbou královny festivalu více zaměřen na turistiku než na samotné růže.

Kazanlak býval kdysi důležitou tráckou osadou, dnes ho proslavuje Dolinata na trakijskite care Údolí tráckých králů. Blízké okolí města je obklopeno velkým počtem tráckých pohřebních mohyl, z nichž mnohé dosud nebyly ani odkryty. Je to unikátní vzpomínka na minulost, která je zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Trácká hrobka Kazanlak byla objevena v roce 1944 severozápadně od stejnojmenného města. Je datována do helénského období, tzn. do konce 4. století před n. l. (310 – 290), a je součástí rozlehlé trácké nekropole. Jde o nejlépe dochovanou památku tohoto období v Bulharsku a současně i celosvětově. Cenná je zejména výrazně barevná fresková výzdoba neznámého malíře, představující pohřební hostinu, na které je patrný vliv řeckého malířství.

Hrobka v Kazanlăku vyniká ovšem především svými jedinečnými nástěnnými malbami. Na ploše kolem 40 metrů čtverečných tu neznámý mistr vytvořil jedinečnou památku thráckého výtvarného umění. Velký dojem zanechává jak umělecká hodnota fresek, tak dokonalá kompozice a soulad figurálních motivů s ornamenty.

Architektonicky patří k tzv. dómovým hrobkám. V hlavní pohřební místnosti kulatého půdorysu byly nalezeny ostatky velmože a jeho ženy, v úzké vstupní chodbě kosti koně. Kvůli uchování hrobky v původním stavu není přístupná veřejnosti, avšak hned vedle byla zbudována přesná replika pro veřejnost.

Množství thráckých mohyl, roztroušených po Bulharsku, je charakteristickým prvkem bulharské krajiny. Jednotlivé thrácké kmeny, které ve starověku obývaly rozsáhlé území mezi řekami Strimon - dnešní bulharská řeka Struma - a Dunajem ovlivňovaly nemalou mírou vývoj v celé Evropě.