Budapešť - Skalní kostel
Skalní kostel na Gellértově vrchu patří k nejneobvyklejším sakrálním památkám Budapešti. Chrám vybudovaný v přírodní jeskyni spojuje duchovní atmosféru, poutavou historii řádu pavlínů i jedinečné prostředí přímo ve skalním masivu.
K nejzajímavějším památkám Budapešti patří Skalní kostel, který nechal v roce 1926 postavit Kálman Lux. Jako předloha mu tehdy sloužila jeskyně v Lurdech. Kostel se nachází jen několik minut chůze od lázní a hotelu Gellért.
Původně měl kostel sloužit jako svatyně pro žebravý řád pavlínů, který vznikl již ve 13. století na popud ostřihomského kanovníka Eusebia. Řád byl zrušen v roce 1784 Josefem II., ale o 150 let později se z polského vyhnanství do kostela vrátilo asi 15 mnichů. Působili zde tedy od roku 1934 někdy do 50. let 20. století, kdy byli komunistickými úřady obviněni z vlastizrady a opět vyhnáni. Kostel byl po této události uzavřen.
K opětovnému otevření kostela a přilehlého kláštera došlo 27. srpna roku 1989. Tehdy kostel dostal dokonce nový žulový oltář, který byl požehnán samotným papežem. Oltář je dílem sochaře Gyözöa Sikota. Vstup do kostela se nachází v jižním svahu Gellértova vrchu, což z něj dělá turisticky přitažlivé místo. Lidé jsou zvědaví, jak to v takovém skalním kostele vypadá. U vchodu pak stojí socha sv. Štěpána. K přilehlému klášteru se dostanete přes kapli sv. Štěpána, která se nachází uvnitř Skalního kostela. Kaple je vyzdobena jedinečnou dřevěnou plastikou od Béliho Ference.
V jeskyni si dnes můžete prohlédnout kopii sošky Černé madony z Čenstochové a také zpodobnění polské orlice. Visí zde také obraz polského mnicha sv. Kolbeho, který zahynul, když se pokoušel ochránit spoluvězně v Osvětimi. Na pamětní desce kostela jsou uvedeny názvy táborů, kam byli za druhé světové války posíláni polští vojáci. Vyčtete zde také názvy měst a škol, které údajně poskytovaly azyl polským uprchlíkům.