Gruyéres, to jsou krávy, smetana a skvělý sýr

Název vesnice Gruyéres s pověstí nejmalebnější ve Švýcarsku, může být povědomý a není divu, když se stejně jmenuje také slavný sýr, který se tu vyrábí. Malebná vesnička je situována uprostřed zelených luk a kopců se středověkým hradem a alpskými štíty v pozadí. Tento téměř kýčovitý obrázek se naskytne všem turistům, kteří obec navštíví.

K nejšvýcarštějšímu městečku Švýcarska se návštěvníci dostanou jednoduše. Na cestě z Bernu k Ženevskému jezera je třeba za Fribourgem uhnout z dálnice na Bulle. Po pár kilometrech se před vámi objeví malebná vesnice Gruyéres na pozadí dvoutisícového štítu Moléson. Vesnice je uzavřena pro cizí automobily, proto je třeba vůz zanechat na velkém parkovišti v těsné blízkosti města.

Při bližším ohledání se z Gruyéres vyklube zajímavá starobylá vesnice s dlážděnými ulicemi a s kamennými domy a středověkým hradem. Některé z domů pamatují více než 400 let. Protože se vesnička nachází na rozhraní tří kulturních oblastí, také architektura domů připomíná něco ze stylu francouzského, něco z italského a něco z německého. Staré domy, v jejichž oknech našly své místo bohatě kvetoucí muškáty, lemují malé náměstí, kde se nacházejí četné restaurace a obchůdky.

Všude se nacházejí poutače, které zvou k exkurzi do výrobny proslaveného sýra. Ódám pěným na sýry z Gruyéres nelze odolat. Pověstné sýry se zde vyrábějí stejným způsobem, jak byli zdejší lidé zvyklí dělat po řadu let. Mléko získává jedinečnou chuť, protože od jara do podzimu jsou zdejší krávy vyháněny na pastvu, kde spásají alpské bylinky. Z tohoto výtečného mléka a smetany se vyrábějí až třicetikolová kola Gruyéveru, který zraje 6 až 12 měsíců. Při ochutnávce mohou návštěvníci trochu tápat před jejich nepřebernou nabídkou. Nemusíte být znalci sýrů, přesto ve vás nepoznaná chuť lahodného a aromatického sýra zanechá silný dojem, a tak nezbývá než konstatovat, že na chvále zdejších sýrů asi něco opravdu bude.

Foto: výrobce sýrů

Ve starobylém jádru městečka čeká návštěvníky jisté překvapení. Z průčelí starého kamenného domu s názvem Château St-Germain se spouštějí postavy jako vyšité z hollywoodských hororových filmů. Dům zakoupil totiž v roce 1998 tvůrce proslulého vetřelce z kultovního filmu Ridley Scota z roku 1979 – H. R. Giger. V starobylém domě starém 400 let má sídlo muzeum věnované tomuto švýcarskému surrealistovi, který za film Vetřelec získal Oscara.

Foto: Gigerovo muzum

Druhou stranu náměstí uzavírá kaple a nad ní vykukuje kus hradu. Středověký hrad postavili v 11. století místní hrabata, která zde nepřetržitě vládla až do roku 1554. Mohutný hrad regionálního feudálního vládce ve 12. století hraběte Gruyéres, stojí na 800 metrů vysokém kopci Gruyéres nad vesničkou Epagny a z vrcholu hrdě přehlíží široké okolí. Jméno Gruyéres pochází z francouzského slova „grue“, což značí jeřáb. Tento zástupce říše ptáků měl rod Gruyéres ve znaku.

Hrad ukrývá ve svých interiérech poměrně vzácné bohatě zdobené tapiserie z 16. století a obrazy s krajinářskou tématikou od francouzského malíře Jeana B. Camille Corota z 19. století. Pozoruhodným výstavním exponátem hradu je ostatek useknuté ruky, o němž se dodnes neví, z jakého století pochází a čí vůbec je. Pověst praví, že šlo o pozůstatek statečného vojáka z Gruyéres, který o svou paži přišel v 11. století při křížové výpravě do Palestiny. Jiná historka se opírá o fakt, že antropologický výzkum v roce 2003 zjistil jiné informace. Ostatek ruky pochází patrně z egyptské mumie zhruba z 3. století př. n. l. Do Evropy se zřejmě dostala jako řada dalších egyptských artefaktů při tažení Napoleona do Egypta koncem 18. století.