Tunis - Velká mešita

V samotném srdci Tuniské medíny se tyčí Velká mešita, nazývaná také mešita Zitúna, či olivovníková mešita.  Patří mezi nejstarší a nejuctívanější stavby nejen staré čtvrti, ale celé metropole. Byla postavena na počátku 8. století a dodnes je považována za důležité centrum vzdělanosti.

K Velké mešitě se dostanete ulicí Rue Jemaa Zitouna, kolem níž jsou soustředěny súky. Mešita se za dobu své existence podrobila mnoha úpravám, ale rozlehlé nádvoří z leštěného mramoru si dodnes udrželo svou původní podobu. Bylo vybudováno podle vzoru Velké mešity v Kairouanu, ze tří stran je obklopeno půvabnými stinnými arkádami pocházejícími z dob vlády Husajnovců, tedy z 18. století. Mnoho sloupů obepínajících vnitřní nádvoří se honosí hlavicemi s četnými ornamenty.

Architektura celého komplexu nese známky tureckého vlivu, který zde přetrval až do druhé poloviny 19. století, kdy se Tunisko stalo francouzskou kolonií. Na místě někdejší obranné věže se vypíná minaret, který byl v minulosti zvýšen na dnešních 44 metrů. Jeho dekorace vychází z výzdoby mešity Kasba. Horní část je obložena keramickými dlaždicemi.

V roce 864 po Kristu byla mešita doplněna mohutnou kupolí, která zastřešuje vstupní halu modlitební síně. Ta se nachází na opačné straně nádvoří, její dveře jsou zdobeny geometrickými vzory, které čerpají ze španělských motivů. Modlitební síň musí zůstat vždy rituálně čistá, to znamená, že do ní nikdy nesmí vkročit žádný jinověrec. Uvnitř Velké mešity naleznete „minbar“, což je kazatelna, ze které je pronášena páteční modlitba, tzv. „chutba“. Je umístěna napravo od „mihrábu“, který označuje směr k Mekce.

Po dlouhá staletí byla Velká mešita sídlem teologické fakulty a ta se v mešitě nachází dodnes. Její nedílnou součást tvoří i knihovna pocházející z 15. století. Návštěvníci mají do prostor mešity přístup každý den v dopoledních hodinách, s výjimkou pátku, jež je vyhrazen pro modlitby.