Český návrat na Zlaté písky

Český návrat na Zlaté písky

Zlaté písky bývaly v dobách vlády jedné strany téměř synonymem pro kvalitní dovolenou u moře. Po převratu přišel čas, kdy cestou do Bulharska většina lidí opovrhovala a místo soudruhů se sem pouštěli jen dobrodruzi. Ale doba se pořád mění a dnes je Bulharsko opět oblíbeným a stále navštěvovanějším cílem českých turistů.

Zlaté písky, či chcete-li Zlatni pjasaci, leží v severní části bulharského černomořského pobřeží, jen asi 20 km nad Varnou. Říká se, že je tu nejčistší písek z celého Černého moře a průměrná teplota se zde pohybuje kolem 27 stupňů. Výstavba později proslavených letovisek pro rekreaci pracujícího lidu začala u zdejší čtyřkilometrové pláže koncem 50. let 20. století, ale místo bylo využíváno už dříve. Během nadvlády Otomanské říše se mu říkalo Uzunkum, což v turečtině znamená „dlouhé písky“.

Dnes jsou Zlaté písky největším komplexem pro dovolenkáře v Bulharsku. Celý areál má rozlohu více než 1800 hektarů a zahrnuje přes 60 hotelů, dnes většinou modernizovaných na evropský standard, řadu apartmánů, motelů a kempů, ale i barů, klubů, diskoték a casin, lákajících hlavně mladé vyznavače nočního života. Ceny jsou ve srovnání s Českou republikou – o západní Evropě ani nemluvě - opravdu příznivé. O jídlo a občerstvení se pak starají restaurace, snack-bary, fast-foody a nejrůznější stánky s místními specialitami i s mezinárodní kuchyní. Pokud by to někomu nestačilo, je snadné využít četných autobusů či taxíků a zajet si na jídlo nebo na nákup do nedaleké Varny.

Turisty také lákají nejrůznější atrakce – minigolf, tenis, projížďky na koních, skluzavky a jelikož jsme u moře, samozřejmě i různé vodní sporty. Poblíž pláže je postaven komplex veřejně přístupných bazénů se sladkou vodou.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Zlaté písky uspokojí zejména vyznavače ruchu a divočejšího života, protože samoty si tu mnoho neužijete. Hluk v areálu naštěstí tlumí jeho zasazení mezi stromy a bujnou vegetaci, které mu spolu s několika minerálními prameny dodávají přírodnější ráz a vzhled velkého parku. Některé z pramenů jsou využívány k léčebným účelům.

Pokud ale přece jen chcete mumraji uniknout, můžete se vydat na obhlídku jeskynního kláštera Aladža. Nachází se ve skalách nad mořem kousek od letoviska a je možné se k němu dostat bez problémů i pěšky. Na 60 metrů vysoké skále byl klášter v dnešní podobě postaven ve 12. století, ale mniši tu žili již od století pátého. Název kláštera pochází z turečtiny a znamená „mnohobarevný“, a to díky nádherným barevným freskám, které zdobily jeho stěny. Dnes se z nich zachovaly jen nepatrné zbytky, ale stavba přesto stojí za návštěvu. Nejen proto, že tu můžete nasát atmosféru a trochu klidu, ale z klášterních cel vytesaných do skály se otevírá nádherný pohled na Černé, ačkoliv většinou sytě modré moře.

- mih -

Článek byl zobrazen 8 286 krát.